Větrná elektrárna

Máme v Česku pro větrné elektrárny vhodný vítr? Fouká tady dost?

V České republice stojí přes 200 větrných elektráren, které pokrývají zhruba 1 % celkové spotřeby elektřiny. Pro srovnání – sousední Polsko pokrývá už nyní z větru 13 % své spotřeby a vnitrozemské Rakousko 14 %. Lidé si proto často myslí, že tady více elektráren není, protože nemáme dost větru. To ale není pravda. Důvodem byl nezájem a nízká podpora pro čisté zdroje ze strany státu v minulé dekádě. To se však zásadně změnilo a větrných elektráren bude postupně přibývat.

Potenciál větru je v České republice vysoký. Větrná energetika by teoreticky mohla pokrýt sto procent české spotřeby elektřiny. Je ale třeba respektovat přísné hlukové limity a zohlednit faktory, jako je vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích. Větrné elektrárny by tak – po zohlednění všech limitů – byly schopny zajistit až třetinu aktuální roční spotřeby elektřiny v Česku. V obecné rovině lze říct, že stavět větrné elektrárny v krajině se vyplatí v místech, kde naměříme ve stometrové výšce průměrnou rychlost větru 6 metrů za vteřinu a více. A že takových míst není málo, to je vidět v přiložené mapě.

Jaká je energetická návratnost větrných elektráren? Vyplatí se?

Podle výpočtů a měření potřebuje moderní větrná elektrárna jen devět měsíců, než vyprodukuje takový objem energie, která se spotřebovala na její výrobu. Při projektování se počítá s tím, že životnost zařízení je 25 let. Z toho je zřejmé, že elektrárna vyrobí mnohonásobně více energie, než se při její výrobě spotřebuje.

Díky nulovým nákladům na palivo, nízké náročnosti na údržbu a spolehlivosti technologie je výroba energie z větru spolu s energií ze slunce nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů. Tím, že v České republice v dohledné době určitě nepřestane foukat, jedná se o spolehlivý, obnovitelný a finančně výhodný zdroj energie.

Co se s větrnou elektrárnou stane, až doslouží? Lze ji recyklovat?

Životnost větrné elektrárny je 25 let a je z 88-90 procent recyklovatelná. Po ukončení provozu a likvidaci větrné elektrárny bude místo zcela v původním stavu, bez jakýchkoliv trvalých změn, které jsou naopak nedílnou součástí například důlní činnosti. Kromě úplného odstranění elektrárny a uvedení místa do původní podoby přichází také v úvahu takzvaný repowering, kdy je starší a vysloužilá větrná elektrárna nahrazena na původním místě elektrárnou novou a moderní, která vyrobí násobně více elektřiny.

Repowering umožňuje využít stávající infrastrukturu, což minimalizuje náklady a environmentální dopad. Navíc, moderní větrné turbíny jsou efektivnější a mohou fungovat při nižších rychlostech větru, čímž se zvýší celková výroba elektřiny na stejném místě. Tímto způsobem lze prodloužit životnost větrné farmy a zvýšit její přínos pro energetickou síť bez potřeby nových stavebních zásahů.

Zdroj: csve.cz

A jak je to s větrnými elektrárnami v našem regionu: Kyjovsko, Veselsko, Hodonínsko – vyplatí se?

V obecné rovině lze říct, že stavět větrné elektrárny v krajině se vyplatí v místech, kde naměříme ve stometrové výšce průměrnou rychlost větru 6 metrů za vteřinu a více.

A tato místa zde máme! Např.:

Katastrální území Strážovice, Stavěšice, Nenkovice, Žeravice, Vracov, Hovorany, Mutěnice, …

Vše je možno ověřit na: http://vitr.ufa.cas.cz/vetrna_mapa_100m/